Karel Kryl – Bila hora

 Em G
Rec: Osmého listopadu šestnáctset dvacet u letohrádku 
Hvězda na Bílé Hoře 
zůstal z vojsk Království českého poslední praporec – 
moravský praporec Šlikův. 
U zdi letohrádku padl do posledního muže. Píseň nazvaná 
Poslední Moravan. 
 
 
    Em    G    Em  G   Em   G     Em       G Em 
1. Pod bílou zdí  má bláto barvu perleťovou 
   G       D                   Em    G Em 
   a zvony odletěly za větrem do Říma, 
          G   Em  G   Em    G      Em       G Em 
   obzor se rdí, můj táto, hanbou šarlatovou, 
   G          D                    Em 
   už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá. 
 
2. Prapory mdlé už pálí ruce vlajkonošů, 
   jen oči pod přilbicí snad ještě doufají, 
   a mlhy zlé se valí do děr od hrabošů 
   i do ran na orlici, kterou už poutají. 
 
Chorus:
    D                     Em 
   Rudý kohout na obzoru roztahuje spáry, 
     D                     Em 
   hřeben větru rozčesává pera plamenná, 
    D                    Em 
   věřili jsme na pokoru u popravčí káry, 
     D                    Em   B7   Em  G
   zlatá doba nenastává, bude kamenná. 
 
3. Je prý to ctí až na dno, zůstat pod prapory, 
   mít duši nestydatou a mozek bez ceny, 
   být králem lstí a snadno vzít si bez pokory 
   na svatbu se Zubatou železné prsteny. 
 
4. Není to med, zas píti číši vrchovatou 
   a věřit na proroky v chorálu polnice, 
   sto černých let nám svítí hvězdou jedovatou 
   na erbu pro otroky – pro naše dědice. 
 
Chorus

      Em   B    Em  G Em   B    Em  G Em  G Em  G Em 
 + bude kamenná,   bude kamenná …