E
1. Přece není možný, že mi není nic, když mi pořád něco je,
ztrácím věci, ztrácím ženu, ztrácím číslo pokoje,
A
ztrácím moje bílý myši v tvojí laboratoři,
E
přece není možný, že mi není nic, jak mi říkaj’ doktoři,
Bm
objednej mi ragú s kouskem tlustý kapie
E
a holku, která jméno má Krvavá Marie.
2. Řek’ mi jednou přítel, že mám příliš mnoho jmen,
že mi stačí jenom jména, že mi stačí rodokmen,
že mi stačí jenom seznam, že mi stačí kalendář,
řek’ mi jednou přítel, že mám přece jenom jednu tvář,
vzal jsem jeho přítelkyni do svý Avie
a dal tý holce jméno “má Krvavá Marie”.
3. Každej by chtěl do ráje, ale nechce pro to nic,
ani udělat, ani milovat, ani ztratit polovic,
nejvejš strčit pětku, nejvejš ustlat postele,
každej by chtěl do ráje, ale umřít, to už ne,
pošli mi sem ordináře z akademie
a holku, která jméno má Krvavá Marie.
4. Devatero desater a tisícero ster,
takhle hustý ticho, takhle modrej podvečer,
už slyším “ave, zdrávas, Marie, tebe bych bral,”
devatero desater a plnej kriminál,
najdi mi tu směnku z naší banky Slávie
a holku, která jméno má Krvavá Marie.
5. Tak jsem přišel domů někdy v pravou půlnoc, a tam zrovna snídal
čert,
že chce vychovat, že chce vykoupat a že jsem jeho milej Bert,
a přitom měl mou ženskou, přitom měl mou košili,
když jsem přišel domů, hrála hudba a ďas řek’, že za chvíli
dopije a dojí a jde do Tramtárie,
a s ním holka, která jméno má Krvavá Marie.
6. Až se vrátím z konce světa, a ví Pánbůh, kde to je,
jako barbar z Martiniqu, jako vítěz bez boje,
až si doperu svý prádlo, až konečně domelu,
až se vrátím z konce světa sem, do svýho hotelu,
polož mi sem vestu v kapse s bílou lilií
a holku, která bejvala Krvavou Marií.
1. Přece není možný, že mi není nic, když mi pořád něco je,
ztrácím věci, ztrácím ženu, ztrácím číslo pokoje,
A
ztrácím moje bílý myši v tvojí laboratoři,
E
přece není možný, že mi není nic, jak mi říkaj’ doktoři,
Bm
objednej mi ragú s kouskem tlustý kapie
E
a holku, která jméno má Krvavá Marie.
2. Řek’ mi jednou přítel, že mám příliš mnoho jmen,
že mi stačí jenom jména, že mi stačí rodokmen,
že mi stačí jenom seznam, že mi stačí kalendář,
řek’ mi jednou přítel, že mám přece jenom jednu tvář,
vzal jsem jeho přítelkyni do svý Avie
a dal tý holce jméno “má Krvavá Marie”.
3. Každej by chtěl do ráje, ale nechce pro to nic,
ani udělat, ani milovat, ani ztratit polovic,
nejvejš strčit pětku, nejvejš ustlat postele,
každej by chtěl do ráje, ale umřít, to už ne,
pošli mi sem ordináře z akademie
a holku, která jméno má Krvavá Marie.
4. Devatero desater a tisícero ster,
takhle hustý ticho, takhle modrej podvečer,
už slyším “ave, zdrávas, Marie, tebe bych bral,”
devatero desater a plnej kriminál,
najdi mi tu směnku z naší banky Slávie
a holku, která jméno má Krvavá Marie.
5. Tak jsem přišel domů někdy v pravou půlnoc, a tam zrovna snídal
čert,
že chce vychovat, že chce vykoupat a že jsem jeho milej Bert,
a přitom měl mou ženskou, přitom měl mou košili,
když jsem přišel domů, hrála hudba a ďas řek’, že za chvíli
dopije a dojí a jde do Tramtárie,
a s ním holka, která jméno má Krvavá Marie.
6. Až se vrátím z konce světa, a ví Pánbůh, kde to je,
jako barbar z Martiniqu, jako vítěz bez boje,
až si doperu svý prádlo, až konečně domelu,
až se vrátím z konce světa sem, do svýho hotelu,
polož mi sem vestu v kapse s bílou lilií
a holku, která bejvala Krvavou Marií.
